K dětem z Litic a okolí zavítal v sobotu 11. října opět skřítek Podzimníček. Mnohé z nich ho ještě neznaly, ale rychle se se sympatickým skřítkem, který barví listí na stromech, vybarvuje ovoce a připravuje všechnu přírodu na příchod královny Zimy, skamarádily. Nevyhnuly se ani seznámení s vychytralou vílou Vodnicí, která skřítka zaklela, aby se chtivě zmocnila jeho barevné palety. Kouzlení od posledně trochu pozapomněla, a tak milého podzimního skřítka proměnila nejdříve v psa a pak ve slepici, když jí ale její pomocník skřítek Blaťák podal 13. kouzlo, Podzimníček rázem zdřevěněl a byl z něho pařez.
Dětem bylo začarovaného kamaráda z Lesní říše líto, a tak s radostí a ochotně pomáhaly Studánkové víle a Petříkovi s Adélkou plnit všechny úkoly, kterým bylo možné toto kouzlo vrátit zpět: všem lesním bytostem roznášely depeše s rozkazem příprav na zimu, sesbíraly opadané modré listí a všechny možné jiné zmatky, které Vodnice se skřítkovou paletou napáchala. Adélku s Petříkem to málem stálo trest v podzemí Lesní říše, protože je nečekaně přistihl sám král. S Podzimníčkem to v tu chvíli vypadalo opravdu bledě, přese všechnu snahu se mocné 13. kouzlo nedařilo ničím zvrátit…
Všem se tajil dech a Studánkové víle i Petříkovi s Adélkou se samou lítostí dokonce vyronily slzy. A právě projev jejich skutečné lásky a přátelství vrátil Podzimníčka zpátky do života!
V radosti nad společným shledáním pro ně nebylo ani zatěžko odpustit nešťastné Vodnici. Král s ní na jejich prosbu naložil milosrdně a nesnášenlivou vílu proměnil ve vodní pramen k užitku zvířat i lidí.
Když pak královna Zima rozprostřela svůj sněhový plášť, byli už Petřík s Adélkou zase doma u dědečka a všichni v Lesní říši spokojeně spolu. Děti v sále si zazpívaly a zatancovaly a pustily se do sladké odměny od hospodyněk z litické farnosti.
(toivo)
Fotografie
